Neodbytný kytarista - Cest la vie
csbghrdanlenfrdeelhugaitnoplptrorugdsrskslessvuk

Čistě osobní stránky o všem možném

Glosář

Jsou věci mezi nebem a zemí, nad kterými je dobré, se alespoň občas zamyslet. 

Jsou věci, které nám nedají spát, potože se nás dotýkají a ať chceme nebo ne, ovlivňují náš život. 

Moje zamyšlení >>>

<<>>

Dřevořezby

Literární pokusy

Občas se za dlouhých zimních večerů pusím do psaní. Výsledkem je několik povídek, i pár poetických pokusů.

Povídky >>>

Poetika >>>

 

<<>>

Fotografie

Fotografii, především fotografii krajinářské, se věnuji už od školních let. 

 

Fotografické výstavy >>>

<<>>

Kresby

 

<<>>

Neodbytný kytarista

Je krásná, bezmračná a teplá letní noc. Do úplňku chybí ještě pár dní, ale i tak měsíc na obloze září a jeho světlo se mísí s blikotavým světlem táboráku. Sedíme s kamarády kolem, bavíme se, hrajeme a zpíváme, jako konečně skoro každý sobotní večer. Vyprávíme si nejrůznější historky, zážitky z cest, ale i přímo hororové povídačky. Ty se ke svitu měsíce zvlášť hodí. Chvílemi cítím, že mi z nich až přechází po zádech mráz. A jak tak sedíme, čas ubíhá a než se nadějeme, začíná svítat. To je ten nejlepší čas vstát a jít ležet.

Rozcházíme se, rozkládáme spacáky a pomalu mizíme v jejich útrobách. Kytaru ani neukládám do "futrálu", jen ji opírám o kmen mohutné borovice, u které jsem si našel to nejlepší místečko v měkké lesní trávě, s mechovým polštářem pod hlavou. Tady se to bude spát…

Usínám dřív, než stačím zatáhnout zip spacáku. Inu co naplat. Noc byla dlouhá a na únavu je nárok.
Měl jsem pocit, že spím jen pár minut, když mne probudil zvuk kytary. Rozespale a s největší námahou otevírám jedno oko a rozhlížím se kolem, který že blázen si to ještě místo spaní brnká. Slunko už jasně svítilo, ale kolem dokola nikdo a krom občasného zachrápání některého ze spáčů naprosté ticho. "To se ti něco zdálo" říkám si. Zahrabávám se hlouběji do spacáku a znovu usínám. A zase se ozývá ten zvuk. Někdo přejel prsty po strunách. Tentokrát už si sedám dost zprudka. "Kdo si to tady hraje a nenechá nás spát"? Ale zase nikde nikdo a ticho. Znovu se balím do spacáku, ale vím, že teď už spát nebudu. A opět se ozývá brknutí strun. Rozhlížím se, nikoho nevidím. A opět. Podívám se na kytaru, která stojí opřená o kmen, tak jak jsem ji tam odložil. Nikdo u ní není, ale ten zvuk z ní vychází. Cosi se mihlo vzduchem a kytara zazněla. Dívám se vzhůru. Ten neobytný kytarista a buditel, sedí nade mnou v koruně borovice a s ledovým klidem Angličana vybírá semínka z otevřených šišek. Na větvi nad kytarou právě hoduje krásně rezavá veverka.

Licence

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons
Uveďte původ, Neužívejte komerčně, Nezpracovávejte
3.0 Česká republika License
.

Pro možnost použití zde publikovaných fotografií ke komerčním účelům, kontaktujte autora se žádostí o udělení licence

Vstupem na tyto stránky souhlasíte s využíváním cookies,
sloužícím pro autentizaci uživatelů a pro statistiku návštěvnosti.