Facebook

 

Motto:

Nakonec jsem  si našel vlastní naprosto jednoduchý recept na kreativitu: zůstaňte sví. Nesnažte se vyniknout; nesnažte se o úspěch; nepokoušejte se dělat fotky, aby se líbily ostatním - prostě si udělejte sami radost.

Ralph Steiner

 

 

Neodbytný kytarista

 

Je krásná, bezmračná a teplá letní noc. Do úplňku chybí ještě pár dní, ale i tak měsíc na obloze září a jeho světlo se mísí s blikotavým světlem táboráku. Sedíme s kamarády kolem, bavíme se, hrajeme a zpíváme, jako konečně skoro každý sobotní večer. Vyprávíme si nejrůznější historky, zážitky z cest, ale i přímo hororové povídačky. Ty se ke svitu měsíce zvlášť hodí. Chvílemi cítím, že mi z nich až přechází po zádech mráz. A jak tak sedíme, čas ubíhá a než se nadějeme, začíná svítat. To je ten nejlepší čas vstát a jít ležet.

 

Rozcházíme se, rozkládáme spacáky a pomalu mizíme v jejich útrobách. Kytaru ani neukládám do "futrálu", jen ji opírám o kmen mohutné borovice, u které jsem si našel to nejlepší místečko v měkké lesní trávě, s mechovým polštářem pod hlavou. Tady se to bude spát…

Usínám dřív, než stačím zatáhnout zip spacáku. Inu co naplat. Noc byla dlouhá a na únavu je nárok.
Měl jsem pocit, že spím jen pár minut, když mne probudil zvuk kytary. Rozespale a s největší námahou otevírám jedno oko a rozhlížím se kolem, který že blázen si to ještě místo spaní brnká. Slunko už jasně svítilo, ale kolem dokola nikdo a krom občasného zachrápání některého ze spáčů naprosté ticho. "To se ti něco zdálo" říkám si. Zahrabávám se hlouběji do spacáku a znovu usínám. A zase se ozývá ten zvuk. Někdo přejel prsty po strunách. Tentokrát už si sedám dost zprudka. "Kdo si to tady hraje a nenechá nás spát"? Ale zase nikde nikdo a ticho. Znovu se balím do spacáku, ale vím, že teď už spát nebudu. A opět se ozývá brknutí strun. Rozhlížím se, nikoho nevidím. A opět. Podívám se na kytaru, která stojí opřená o kmen, tak jak jsem ji tam odložil. Nikdo u ní není, ale ten zvuk z ní vychází. Cosi se mihlo vzduchem a kytara zazněla. Dívám se vzhůru. Ten neobytný kytarista a buditel, sedí nade mnou v koruně borovice a s ledovým klidem Angličana vybírá semínka z otevřených šišek. Na větvi nad kytarou právě hoduje krásně rezavá veverka.